Plešivecký pohár - turnaj Český Krumlov 5.-6. 7. 2008

 

V pátek 4.7. v 16:30h měla začít výprava na tradiční turnaj v Č.Krumlově. Díky Tomášově zcela abnormálně skvělé náladě, kterou si údajně pořídil za pouhých šest piv a jednu tequillu, jsme totiž vyrazili téměř o hodinu později. Cesta probíhala bez větších problémů jen s občasnými zastávkami na občerstvení či vyprázdění. Do Krumlova jsme dorazili kolem deváté a po rychlém ubytování jsme ihned vyrazili zcela žízniví a hladoví do města. Navštívili jsme dříve tolik populární restauraci U Matesa, kde jsem všechny navnadil na skvělé pečené koleno. V restauraci jsme po příchodu měli asi 30 minut času na výběr námi požadovaných pochutin, než k nám nakonec dorazila obsluha. Po výkladu všech chybějících základních potravin jako např. dříve zmiňované koleno, rýže, pivo, whisky, fernet ale i chleba jsme vzali zavděk zbytky z kuchyně a vyrazili do baru s názvem Bar Bar, který se pyšní jedinečností údajně nejdelšího baru ve střední Evropě. Zde jsme poctivě ladili formu až do úplného vyčerpání některých jedinců (Radek), kteří využili zdejší rodinné atmosféry k hlubokému spánku. Cígo neopoměl ještě poté navštívit zdejší Disko club Hrozen a tím jsme udělali maximum z možných příprav před důležitými boji v základní skupině. První zápas s Vento Havířov jsme po vyrovnaném průběhu nakonec vyhráli přesvědčivě 4:1. Utkání se zlomilo naším prvním vstřeleným gólem a nesmím opomenout výborné Tomášovi zákroky. Druhé utkání s Veselským výběrem B jsme zcela ostudně odchodili a po bezkrevném výkonu jsme zaslouženě prohráli 2:0. V posledním utkání s nejsilnějším soupeřem Ebárnou Kladno nám k postupu díky vývoji v ostatních skupinách stačila i prohra o 4 góly. Chtěli jsme však odčinit náš předchozí špatný výkon a přestože jsme odehráli dobré utkání, tak jsme opět prohráli 0:2. Po úvodním utkání, kdy jsme proměnili takřka všechny šance, jsme ve zbývajících utkání nenašli střelecký prach a to rozhodlo o tom, že v neděli nám byl přiřazen zřejmě nejsilnější možný soupeř – Bombarďáci Větřní, které jsme v pro nás památném finále v r.2006 porazili. Tentokrát nás však soupeř přehrál a nedovolil žádné překvapení. Musím přiznat, že jsme do utkání nastoupili zodpovědně a zhruba polovinu prvního poločasu jsme bez problémů vzdorovali. Bohužel si v utkání vybral slabší chvilku Tomáš, který inkasoval laciný gól a od té doby již nebylo pochyb, kdo je na hřišti pánem. Prohráli jsme přesvědčivě 6:1 a tím náš herní výsledek a fotbalový dojem můžeme řadit opět spíše k těm horším. V turnaji jsme nastoupili v této sestavě: Hlatký – Tichý, Balej, R.Steklý, M.Steklý, Likař. Branky jsme vstřelili: Likař 3, R.Steklý 2. Jako velmi pozitivní fakt mohu hodnotit to, že jsme se v sestavě po delší době potkali opět jen hráči Hop Tropu nedoplnění o cizí hráče a navíc jsme zejména v sobotu společně strávili zábavný večer, kdy jsme vystřídali několik podniků. V neděli byl náš program navíc doplněn o sjezd řeky Vltavy na kánoích z kempu Nové spolí k pivovaru Č.Krumlov. Na tomto úseku nám byly překážkou čtyři jezy, z nichž pouze 1 zůstal dvěmi posádkami nepokořen. Pěkné slunečné počasí však spíše vybízelo k potopení. Musím také zmínit účast Lukáše Kozy, kamaráda, který nám byl nápomocen při dopravě, zajišťoval občerstvovací servis v průběhu zápasů a byl součástí našeho týmu zejména v těch mimofotbalových aktivitách, ve kterých jsme tento rok opravdu překonali očekávání. Nezbývá než všem poděkovat za účast na skvělém víkendovém výletu a budeme věřit, že je ještě v našich silách se zlepšit i po té fotbalové stránce.